Není žádným tajemstvím stále klesající výkonnost českého průmyslu. Ačkoliv výsledky za celou ekonomikou měřené skrze ukazatel HDP nejsou v tak výrazném útlumu (+0,4 % meziročně), údaje za průmysl jsou výrazně horší a ukazují meziroční pokles o 2,7 %.
Pochopitelně vláda má sklon prezentovat spíš lepší čísla, tedy mluví o růstu HDP. Zde se ovšem již příliš nezdůrazňuje rozpor ve vztahu k poklesu průmyslu. Tento rozpor však může mít několik vysvětlení. Zaprvé celkový růst ekonomiky je více tažen probouzením chuti spotřebitelů utrácet, zatímco schopnost vyrábět klesá. A zadruhé údaje o HDP jsou do jisté míry falešné, protože v sobě zahrnutí i útraty vlády – které však nejsou v pravém slova smyslu produkcí, spíš naopak podkopávají ekonomice nohy, protože schodek rozpočtu je vlastně rozdílem mezi tím, co mohlo být a nebylo soukromým sektorem vyrobeno, protože to bylo vládou zabaveno a přerozděleno. Ale do „růstu“ ekonomiky to přesto bylo započítáno.
Ale abychom se vrátili k jádru věci: Průmysl jde do zásadního útlumu, který nemá nic společného s hospodářským cyklem, ale jde o strukturální, hlubokou změnu, ztrátu konkurenceschopnosti, ubývání zejména těžkého průmyslu. A zde platí: Většinou vlna poškozování průmyslu začíná u energetiky, následně se přelévá do těžkého a energeticky velmi náročného průmyslu, odtud se přesouvá do stavebnictví a strojírenství. A tak dál a dál. Jednotlivé výroby na sebe navazující se pokládají jak domino směrem od energeticky nejvíce náročných výrob, až v poslední fázi vlny končí potravinářstvím. Přesně takovou vlnu jsme pozorovali i v covidu kvůli lockdownům, následně pak podruhé při šíření inflační vlny.
A proč se o tom bavíme teď: Protože pravděpodobně se nám rozjíždí další taková vlna, která začíná v energetice a postupně dominově projede celou ekonomikou až do jemnějších výrob. Co je příčinou: Možná jste měli dojem, že energetická krize již odezněla. To je ovšem chybný předpoklad. Navenek viditelný pokles ceny elektřiny prezentovaný jako konec energetické krize je pouze vedlejší projev toho, že kvůli útlumu průmyslu poklesla poptávka po energiích, a proto není tak velký převis poptávky po energiích nad jejich nabídkou. Jenomže byť tento převis není tak velký jako na vrcholu krize, převis to pořád je. A nejspíš vzroste.
Už v příštím roce nejspíš dojde k odstavení kondenzační výroby v elektrárnách. Nejspíš zavřou Elektrárna Chvaletice a Elektrárna Počerady. To je nějakých 8 terawatthodin. Jenomže ve ztrátě začínají být už i teplárny a závodní energetiky, jejich se provoz nerentuje – mají záporné marže krom jiného i kvůli uměle vytvořeným emisním povolenkám, ale i kvůli zdražující elektřině. A čím víc elektráren zavře, tím zdraží elektřina. To je dalších asi 9 terawatthodin.
Po elektrárnách a teplárnách a závodních energetikách poklesne odbyt dolům na uhlí, takže se ani jejich provoz nebude rentovat (a mnohým se nerentuje už dnes). Takže i ony zavřou. Jakmile zavřou doly na hnědé uhlí, nebude palivo ani pro ty teplárny, které dosud budou v provozu, takže zavřou i ony.
Vláda stále blouzní o přebudování uhelných elektráren na plynové, ale do té doby žádné náhradní plynové zdroje nepostavíme, kdybychom se na hlavu postavili. A i kdybychom je hypoteticky postavili (což se tak rychle nepodaří) – plyn je stále nedostatkový, tedy drahý. Tedy i produkce tepláren a technologického tepla musí zdražit.
A to ještě nemluvíme o tom, že podniková teplárna litvínovského závodu Orlen Unipetrol spaluje hnědé uhlí a využívá k provozu rafinérie provozní páru. Aktuálně využívá zhruba 1 milion tun nízkovýhřevného uhlí z lomu Vršany. Pokud tento hnědouhelný lom uzavře, nebudeme schopni jej nahradit. Máme sice třeba lom Bílina, ale kotle každé teplárny jsou dimenzované na konkrétní výhřevnost konkrétního lomu. Rafinérie dodávající pohonné hmoty tedy bude bez energie.
Tedy ať to bereme z jakékoliv strany, je již v pohybu energetické domino a spouští se řetězová dezindustrializace české ekonomiky. Bez energetiky není průmyslu. Tuto řetězovou reakci spustil Green Deal.
Upozornenie: Video alebo článok nie je finančnou radou alebo odporúčaním. Je to náš názor na veci okolo nás. Náš názor na peniaze, banky, zlato, akcie a iné finančné témy je výsledkom dlhodobého vzdelania a skúsenosti, ale nie sme najmúdrejší na svete a nepoznáme budúcnosť. Preto prosíme použite pri každej informácií alebo názore, ktoré získate z médií, zdravý sedliacky rozum a zvážte, či sú tieto informácie vhodné pre vás. Ak si nie ste istí, poraďte sa s viacerými odborníkmi z rôznych oblastí financií, rovnako sú naši zamestnanci v pre poradenstvo k dispozícií pre vás.
Každé investovanie alebo nákup investičného zlata a striebra je rizikové a ceny zlata a striebra môžu aj klesať. Aj keď nákup investičného zlata a striebra by nemala byť v prvom rade investícia za účelom zisku.